Příze, na které uvidíš každé oko

Když se učíš háčkovat, potřebuješ vidět, kam háček vstupuje a kudy se vrací ven. Příliš chlupatá, tmavá nebo nestejnoměrná příze může jednotlivá oka schovat dřív, než je stačíš poznat.

Pro první nácvik zvol hladkou jednobarevnou přízi ve světlém nebo středně světlém odstínu. Každé „V“ bude čitelnější a chybu najdeš bez dlouhého hledání.

Neznamená to, že ostatní příze jsou špatné. Jen si je lépe užiješ ve chvíli, kdy už ruce základní pohyb znají.

Hladce stočená příze se méně zachytává o hlavičku háčku. Pro první pokusy se vyhni dlouhému vlasu, smyčkám a výrazně třepeným vláknům.

Na velmi tmavé přízi splývají stíny mezi oky. Světlá příze ukáže jejich stavbu výrazněji, zvlášť při večerním světle.

Příliš tenká příze vyžaduje jemné pohyby a malý háček. Extrémně silná může být zase těžká do ruky. Pro začátek je příjemná střední síla, na které jsou oka dostatečně velká.

Velmi pružný materiál může měnit velikost oka podle toho, jak silně zatáhneš. Pro první nácvik je přehlednější příze s klidnějším, předvídatelným chováním.

Vytvoř deset řetízkových oček a jednu řadu krátkých sloupků.

Při práci si polož tři otázky:

• Vidím každé oko bez roztahování?
• Projde háček očkem plynule?
• Dokážu přízi vést bez pevného svírání?

Pokud alespoň dvě odpovědi zní „ne“, změň velikost háčku nebo vyzkoušej jinou přízi. Je jednodušší vyměnit materiál teď než se s ním přetahovat během celého projektu.

Na etiketě najdeš složení, hmotnost, délku návinu a doporučenou velikost nástroje. Pro první nácvik je nejdůležitější právě doporučený rozsah háčku.

Pokud později pracuješ podle konkrétního návodu, řiď se také zkušebním vzorkem. Dvě různé ruce mohou se stejnou přízí a háčkem vytvořit odlišně velká oka.